Poezie

Voda

Voda šplouchá na maják,
vážně, tady půjde o kejhák,
jak se s vodou přežene,
zabije Tě a ne, že ne...
Voda krásná, voda má,
voda bere, občas dá,
nic naplat - je to živel,
vymítí nám všechen plevel...
Musíme být na pozoru,
neb navždy plouti na voru,
nám by se nechtělo dělat,
takže raději neštingrovat...
Voda je náš život krásný,
který myslíme, že je vzácný,
tudíž hlavně s respektem,
když plave se pod proudem...
Toť rada má, která, jak se zdá,
zlato nad sůl staví a přítomná
sůl se chvěje slastí, že je tu,
kde roste kapradí a kapustu
tady plejí ženy, které poblíž
vodu nepoznali a to je potíž...
Proto je relativní věc,
jak pohled na mou radu,
může mi stavět klec,
a ruce vázat vzadu...
A to je konec čvachtání
i konec tohoto básnění,
neboť všechno řečeno bylo
a za to mi visíš kilo...