Povídky

Holení

Dnes bych se rád zabádal nad jistou neprozkoumanou oblastí. Tedy ona je prozkoumána možná až příliš dobře, ale mám za to, že historie se možná malinko vychyluje z novodobého pojetí "stylu". Trendu jestli chcete.

Tak nevím, zda jste uhádli, nebo snad jen tušíte, oč jde. Ale já Vám to samozřejmě řeknu. Malinko napětí, říkal jsem si, jim neuškodí. Takže jde o nohy. Ne samozřejmě ledajaké nohy, ale ženské nohy! A jak jste již z titulku určitě poznali, tak nejde o to, kdo že je má do iks a kdo zase do písmene jiného tvaru, prostě ale o to holení.

Tuším, že Vás asi nezajímá, že to pekelně bolí, je to časově náročné, musí se to dělat téměř každý den a nejde s tím jen tak přestat. A tento fakt jsem už tušil na začátku, takže přímým předmět tohoto článku je, kdy a proč si žena vlastně začala holit nohy.

Nechci se tu uchylovat k žádnému spekulování, takže vše podložím fakty. Otázka proč i kdy samozřejmě museli vzniknout ve stejné době. Ta doba - historikové se víceméně se mnou shodují - byla někdy v době nejstaršího paleolitu - tedy pro ty, co neumějí hledat na Internetu, někdy mezi třemi až jedním miliónem let před naším letopočtem. S tímto moc souhlasit nemusíte, ale jen se zkuste zeptat nějakého zainteresovaného historika!

Samozřejmě že to muselo přijít až takto "pozdě". Vlastně holení nohou přišlo s člověkem zručným a s jeho vynálezem pazourku, dříve si holit nohy nemohli, neměli čím. Tady se objevuje snad jediná spekulace v celém článku - historikové se rozcházejí na dvě skupiny; jedna říká, že vznik pazourku je přirozený vývoj kvůli přežití a vývinu a poté i zkrášlování (tzv. pazourkovci), druhá skupina pak názor bere obráceně, že vlastně zkrášlování, potažmo holení nohou mělo za vznik pazourku. Ve zkratce, že ženy potřebovali nástroj pro holbu noh, tudíž muž "přinesl" pazourek, o kterém pak zjistili, že má mnoho výhod, které se dají využít. Což ještě zkráceněji jde říct tak, že holení nohou přispělo k evoluci jako nic před tím! (Tito historici - teoretikové se pak nazývají holbisti.)

Máme tedy zhruba dobu, kdy vše propuklo, ale otázka teď zní proč? Musíme se vrátit do doby kamenné a vžít se do nějakého člověka zručného. Byl to především lovec a tak byl vcelku do domácnosti nepoužitelný. Vařit uměl jen mamutí ovar, mýt se neuměl, rád spal venku a byl pořád venku, prostě rád "utíkal". Žena tehdejší dobou, když chtěla mít potomky, musela muže vzít, jak se lidově říká, "za pačesy a zatáhnout ho do jeskyně". Při milování si dovede představit, že hladit huňatou srst asi není zrovna nejromantičtější. Navíc při spojení obou milenců pořád něco jako by překáželo, něco se tam pletlo - zkrátka byl to obtížný způsob páření.

A teď se přesuňme na loviště, kde zrovna jeden člověk zručný ulovil poprvé srnu (nebo něco podobně "nechlupaté"). Když na ní sáhl, věděl, že je to to pravé, jemné, ba možná i přirozenější, nežli chlupaté ženské tělo. Přinesl úlovek domu a ukázal to všem. Není nic tak těžkého pochopit, že hebkost onoho materiálu byla jednoznačně vychválena všemi. Ale tehdá bylo myšlení jednodušší a logické pochody pomalejší, takže není divu, že nikomu nedošel onen závěr holit si nohy z premis na omak božské a při sexu ošklivě chlupaté.

K tomuto závěru se došlo až později. Z těchto srnčích kožek (obecněji z jemných nehuňatých) se začali dělat přikrývky na léto ale i též něco na způsob koberce - chodit na boso v kamenné jeskyni si jasně říkalo o zápal plic. Muž totiž, když už spal v jeskyni vedle ženy, hladil ženu přes tuto srnčí přikrývku raději, nežli by jí dal ruku na bok a řekl něco na způsob krásy a huňatosti. Jen toto ještě ale logické pochody neurychlilo.

K tomu přispěla buďto genetická vada, nebo nějaká nehoda, kterých tam určitě měly více než dost. Tak nebo tak, měla žena někde holé místečko. Muž, když si tohoto faktu povšiml, najednou přestal hladit přikrývku s ženou uvnitř, ale začal se rukou často pohybovat uvnitř přikrývky na tomto "kazu na kráse". Žena za tuto vadu byla přirozeně šťastná.

Žena je přirozeně domácí tvor, nebo alespoň byl. A ne náhodou vzniklo drbání, tlachání, krafání a jiné lidové způsoby sdělování důvěrných informací jiným. Tak či onak vznikla památná věta, kterou se podařilo najít zachycenou na jedné malbě z doby kamenné. Cituji: "Hi-u he ha ichichi hua hek kua luh. Muah-jiung ichichi hue hu-i hi ho ocht. Hen hek uncho!" V překladu to znamená asi toto: "Já mít lysina. Muž mít ruku na ni. Často!" Zajímavé je podotknout, že i když to byla jejich rodná řeč, byla tak primitivní, že mluvili přesně tímto způsobem - tedy jako západo-vietnamský obchodník, který se v Čechách snaží prodat pár plátěných tenisek.

Po této větě už si to některá z žen dala dohromady a poprvé v historii si oholila nohy. A tím se dostáváme na konec této vědecké práce. Mohl bych ještě podotknout, že patrně jen z estetického důvodu si tato žena oholila pak i celé tělo. To se pak častým užíváním dostalo do formy, že chlupy přestaly růst na některých částech úplně.

Avšak u muže byl proces odchlupení zcela odlišný, ale přesto s holením možná úzce spojený (viz spekulace v závěru článku). Tento proces totiž souvisí se vznikem oblečení. Bylo to zkrátka ošacení, které přestávalo dávat podnět k ochlupení proti mrazu.

Na závěr jsou zde ještě dvě spekulace s tímto spojené. Jedna větev vědců říká, že tímto holením byl dán podnět k rozvoji textilního průmyslu, smím-li použít tento pojem v době kamenné, druhá větev pak říká, že to je nesmysl. Druhá spekulace pak zavádí první oholenou ženu do souvislosti s Věstonickou Venuší. Co se spekulací týče, to už není předmětem tohoto článku.